Hůlky boha Hóra
Tento článek byl napsán pro časopis „Eniologie člověka“, ve kterém vyšel. Protože se vztahuje k přeměněným energiím a možnosti léčení, je dobré si ho přečíst. Lépe pochopíte, proč monatomické prvky, vyzařující fotony nulového bodu, přetransformované do bioenergií působí a jak. V podstatě jde o stejné energie, které vyzařuje ORME a naše produkty ORMEOS, v našem případě jsou však mnohem silnější a účinnější v nezměněné podobě božských vibrací. Biofotony jsou toutéž energií přetransformovány do bioenergií s opačnou polaritou. Jak získávat energii k transformaci těla a duše, věděli už naši dávní předkové, např. staří Egypťané. Je absurdní, i když zároveň povzbuzující, že se toto poznání znovu objevuje až v současné civilizaci. Vypovídá to mnohé o povaze vývoje, kterým musely projít myslící bytosti na této planetě.
V minulých článcích o magnetizaci vody prostřednictvím biofotonů produkovaných bioenergií jste si přečetli o podivuhodných vlastnostech vody a jak ji zmagnetizovat pomocí bioenergie k léčebným účinkům. Přečetli jste si rovněž, jak zmagnetizovat vodu pyramidální energií a jaký vliv má na živou i neživou hmotu. Jedním z dalších nástrojů používaných starými civilizacemi k harmonizaci a energetické bilanci těla i duchovní podstaty člověka byly „Hůlky boha Hóra“.
Jejich funkci odhalil Valerij Michailovič Uvarov jako vedoucí oddělení pro UFO výzkum, paleontologii a paleotechnologii z Národní bezpečnostní akademie v Rusku. Podle něj znali Egypťané nevyhnutelnost vlivu kosmických faktorů a jejich škodlivého účinku a pro pobídnutí obranných přizpůsobivých mechanismů a pro korekce poškození způsobených v organismu vytvořili starodávní egyptští kněží speciální nástroje, jejichž tajemství převzali od Atlanťanů. Legendární civilizace Atlantis si už byla vědoma skryté síly a kolosální energie křemenných krystalů. Legendy a populární víry o křemenu přežívají v Tibetu a potvrzují nám rozsáhlé používání krystalů křišťálu (průhledný křemen) v Atlantidě, sahající od hojení k telepatické komunikaci a transformování energie vesmíru. Tyto legendy mluví o Atlanťanech, majících gigantické pyramidy, kolosální energetické kamenné struktury. Vrcholy u mnoha pyramid byly korunovány velkými krystaly křemenu. Hodně z atlantských znalosti zmizelo, ale některé přežily a staly se součástí nauk v ostatních kulturách, např. – v Egyptě, Tibetu, Indii.
Pro kněze a faraóny starověkého Egypta umožňovaly tyto „Hůlky“ – kovové válce naplněné různými zvláštními materiály – „zahájit“ duchovní růst a přejít „hranici smrti“, a to v přímém, ne v obrazném smyslu. Starověká nauka o skryté povaze lidské bytosti odhalovala cestu k duchovnímu osvícení a umožňovala pochopit pravou podstatu Tvůrce. Tím pomáhala zahájit objevování velké pravdy, jejíž opomíjení stálo po celou dobu historie životy mnoha „duchovních rádců“. Snaha o ovládání tajemství Hůlek Hóra byla vedena potřebou znát pravou podstatu existence, která je rozhodujícím faktorem v přípravě pro „styk s bohy“ přes pyramidy. Znalosti a moudrost, která ležela za starověkou doktrínou, umožňovaly odemknout výjimečné schopnosti lidské bytosti.
Jestliže jsou dodržovány určité podmínky provozované v pravidelném denním rozvrhu, Hůlky Hóra nejen že opravují, ale také povzbuzují nervový a imunitní systém a energii člověka a vytvářejí předpoklady pro zlepšení celkové kondice. Jejich konstrukce se liší případ od případu a vyžaduje práci založenou na přesném chápání, k jakému účelu Hůlky Hóra slouží, a na znalosti principu, na jakém pracují.
Tyto válce, s nimiž se faraón po dobu svého života nikdy nerozloučil, byly harmonizátorem dvou základních toků energie, které starobylí Egypťané nazývali BA a KA a které odpovídají silám jinu a jangu v orientální tradici. BA a KA pro ně byly dvěma komponentními prvky lidské entity, dvěma zdroji zásadní energie, která vhodně ovlivňuje vitální funkce a udržuje v rovnováze energetickou bilanci organismu člověka.
K regulaci energetické bilance v těle Egypťané používali Hůlky ve tvaru válce s různým obsahem. Jsou to ty válečky, které drží v obou rukou sochy znázorňující faraóny. Jejich složení a funkce jsou následující:
Hůlky jsou v podstatě trubky vytvořené z kovového materiálu, jedna z mědi a druhá ze zinku, mohou ale být také ze zlata a stříbra. Uvnitř trubky byl umístěn krystal čistého křišťálu nebo náplň ze zvláštního křemenného písku, mohlo to být také feromagnetické těleso z drceného meteorického písku s uhlíkem. Každá náplň měla jinou funkci a jinou účinnost. Držením těchto válečků s jistou náplní se vytvářelo slabé elektrické napětí.
Válce byly vyráběny na základech geometrie zlatého řezu, východiskem pro určování jejich rozměrů byl stav daného osobního energetického systému a zdraví.
V každé ruce byl držen válec z jiného kovu, např. v jedné z mědi, ve druhé ze zinku. Jak pravděpodobně víte, měď a zinek jsou kovy vhodné jako elektrody galvanického článku. Jakmile měl faraón válce ve svých rukou, vznikl mezi nimi potenciální rozdíl 0,8 – 1 voltů, někdy i více. Magnetické a elektrické pole úspěšně působí na krev, protože je tvořena elektricky nabitými částečkami. Aktivují také různé chemické reakce v těle, zapříčiněné vzájemným ovlivňováním nosičů proudu.
Hlavní elektrochemický parametr krve (pH) je určený množstvím pozitivních elektrických nábojů nesených pozitivními vodíkovými ionty v poměru k množství negativních elektrických nábojů vysílaných u hydroxylových iontů. Jestliže je stejné množství pozitivních a negativních parametrů, pak je krev celkově elektricky neutrální, protože hodnoty opačného znamení se navzájem vyruší. Toto je optimální stav nutný pro normální fungování organismu. Pokud se poměry na molekulární úrovni změní, dochází v těle k nerovnováze. Tyto změny v poměru pozitivních a negativních iontů jsou vyvolávány například slunečními a magnetickými bouřemi a vedou k celé řadě funkčních rozvratů v organismu.
Stimulace elektrickým proudem vytvářeným mezi válečky povzbudí ATP syntézu, zlepší krevní tok k tkáním a aktivuje jisté dosud spící geny v molekulách DNA.
Lidský organismus je, jak známo, druh elektrického generátoru. Když uchopíme hůlky, bezprostředně do něj vedeme elektřinu. Výsledkem tohoto a galvanického účinku je polarizace křemenných krystalů nebo jiné náplně v hůlkách. S výskytem potenciálního rozdílu mezi konci krystalu dojde k mírnému vzrušení jeho krystalové mřížky a vznikne napětí. Proces pokračuje zvyšováním energetického stavu krystalu a aktivity energetického toku proudu od krystalu. Zároveň potenciální rozdíl vyvstávající mezi konci krystalu způsobí výskyt elektromagnetických oscilací přes široké spektrum – piezoelektrický účinek. Tato vlastnost křemene je využívána v generátoru, produkujícím elektromagnetické vlny (oscilace) úžasné stability. Tímto procesem dojde k harmonizaci energetické bilance těla člověka s vnějšími energetickými poli Země.
Všechny zásadní procesy v lidském organismu jsou regulovány hormonálním systémem, ve kterém hypothalamus a hypofýza hrají roli jak dirigenta, tak i vnitřního doktora. Slabé elektrické signály produkované v systému hypotalamus – hypofýza, pomocí kterého jsou uskutečněny regulační procesy uvnitř organismu, jsou zesíleny tím, že vstoupí do rezonance s elektromagnetickými oscilacemi vytvořenými křemenem. Výsledkem je nasávání energie z těch signálů a chvění, potřebné v tomto specifickém momentu, které opravují a obnovují biorytmus orgánů a systémů organismu. Toto je základní význam, jak jsou poruchy biorytmu organismu přesně odstraňovány. Hůlky Hóra jsou miniaturním modelem principu jistých energetických procesů, které probíhají v biosféře planety i ve vlastním vnitřním prostředí těla.
Zemská kůra obsahuje okolo 72% křemene. Zemská stimulace a polarizace křemene v kůře nastává přes konstantu, rozšířenou napříč planetou akustickými vlnami a elektrickým prouděním jako jsou deformace kůry, zemětřesení, sopečné výbuchy, vliv gravitačních vln Slunce, Měsíce a jiných planet atd. V důsledku těchto elektromagnetických procesů vytváří křemen v zemské kůře elektromagnetické oscilace v širokém spektru záření. Vznikající energie způsobuje rozvoj života a vzájemné ovlivňování všeho živého ve vesmíru. Přes harmonické rezonance zemských elektromagnetických vln se ovlivňuje i s elektromagnetickými oscilacemi vytvořenými krystaly křemen v hůlkách, majícími povzbuzující účinek na organismus, a celkově ho regeneruje.
Energie přicházející od krystalů a „Zdroje“, které jsou víceúrovňové a vícerozměrné oproti lidskému energetickému systému, plus energie piezoelektrická, vytvořená krystalickou náplní, tvoří energetickou kuklu, tedy auru kolem osobního těla. Tato „pránická kukla“ s elektromagnetickou součástí vibrující frekvence řídí hypothalamus a hypofýzu přes jejich projekce lokalizované v centru mozku a opraví celou vlastní energetickou strukturu, dávající prospěšný účinek celému organismu.
Takže jak vidíme, existovaly ve starověku nástroje, které měly fascinující účinky a dokázaly řešit problémy, s kterými se současná věda jen těžko potýká. Jde o elegantní a jednoduché řešení založené na pradávných znalostech funkcí energií vesmíru.
Ale jsou i jiné možnosti využití křemenného krystalu ve vztahu k vodě. V oblasti zvané Abu Garab se nacházejí ruiny Slunečního chrámu. Na rozlehlé planině plné kamenné suti se nachází zvláštní předmět – monoblok z bíle alabastrového kalcitu, jak se uvádí na internetu v některých článcích. Jde o omyl. Jednalo se monoblok vyrobený z jednoho kusu křemence, který je ještě navíc umístěn na troskách těžkých kamenných desek, které zjevně tvořily podlahu původní stavby. Předmět je velký odhadem 7 x 7 metrů a vysoký něco přes metr. Uprostřed je dvoumetrový kruh jakoby vyřezaný laserem, naprosto hladký. Kámen je opracován způsobem, který dle Christophera Dunna vylučuje ruční práci. Na mnohých místech jsou dodnes patrné zářezy způsobené přesahem obráběcího stroje, který občas ujel z požadované linie. Dr. Abd’El Hakim Awayan tvrdí, že se pod kamenem nachází 60m hluboká šachta pod hladinou moře, která sloužila jako nádrž na vodu a dosud v ní pořád teče voda. Kámen pak sloužil jako podstavec pro mohutný krystal, který spolu tekoucí vodou vytvářel zdroj energie.
Abu Gurab (také známý jako Abu Ghurab, Abu Gurob a Abu Jirab) je archeologické naleziště, kde stál Sluneční chrám postavený na počest boha Ra lidmi starověkého Egypta, jak tvrdí současná věda. Jeho trosky byly vykopány v letech 1898-1901 egyptology berlínského muzea vedenými Ludwigem Borchardtem nedaleko města Memphis. Chrám byl údajně postaven na rozkaz Niuserre, šestého krále páté dynastie v historii Egypta.Přesná data jeho vlády jsou neznámá.Odhaduje se, že nastoupil na trůn mezi lety 2450-2430 př. n. l. Tvrdí se, že nechal postavit pyramidy a pohřební komory v Abu Sir.Abu Gorab byl pravděpodobně vybudován koncem Niuserreho panování po roce 2420 př. n. l.Komplex stojí na břehu jezera Abúsíru..Hlavní chrám byl postaven na přirozeném kopci.Umělé terasy na tomto kopci byly vytvořeny pomocí otesání a později pokryty vápencovými bloky.Na vrcholu těchto teras byl poté postaven chrám s obdélníkovou základnou.V průběhu času utrpěl rozsáhlé škody a v současné době je částečně zasypán. Vchod lze nalézt na východní straně.Uvnitř chrámu je velké otevřené nádvoří.Na západním konci nádvoří jsou ruiny velkého kamenného obelisku, symbolizujícího hrob Slunce/Ra.Základní obelisk tvoří podstavec s šikmými boky a čtvercovou horní částí.Je přibližně dvacet metrů vysoký a je vyroben z červené žuly a vápence.S největší pravděpodobností byla jeho původní výška mezi padesáti až sedmdesáti metry.
Již zmíněný monoblok, omylem nazývaný oltář, se nachází v centru nádvoří, v blízkosti východní strany základny obelisku. Byl postaven z pěti velkých bloků křemence, vyčnívající hroty jsou namířeny do čtyř světových stran a zobrazující symbol Hetep, který znamená mír a potravu. Tvarem tvoří symbol, který lze přeložit jako „spokojenost Ra“.
Podél východní stěny nádvoří je sada devíti kruhových křemencových nádrží. Předpokládá se, že původně bylo nádrží deset. Nikdo dnes už neví, kde přesně tyto nádrže stály, protože byly přemístěny. Je zajímavé, že vnitřní povrchy pánví jsou na dotek úžasně hladké a vykazují známky kruhových stop nástroje, což naznačuje, že ten, kdo je vytvořil, učinil tak pomocí technologie, kterou bychom obdivovali i dnes. Někteří učenci věří, že tyto nádrže byly použity pro sběr krve z obětovaných zvířat. Na podporu této hypotézy se poukazuje na skutečnost nalezených kruhových otvorů vedoucích z kamenné kruhové vany ven, které mohly být případně použity na odtok krve. Jiní výzkumníci si myslí, že otvory byly pravděpodobně jen symbolické nebo dekorativní, protože žádné nože nebo jiné nástroje vztahující se k oběti nebyly v této oblasti objeveny. Zatím se neobjevil nikdo, kdo by vysvětlil účel těchto kamenných bloků.
Obdivuji výklady těchto učenců. Není pochopitelné, kam na takové hypotézy chodí. Egyptská kultura neměla nic společného s barbarskými praktikami Aztéků, Mayů nebo jiných krvelačných civilizací. Neexistuje žádná zmínka o praktikování hromadných krvavých obětí. U Egypťanů neexistoval kult krve!
V minulém článku o pyramidální energii jsem se zmínil o chrámovém komplexu vybudovaném v Sakkáře, jehož součástí byla stupňovitá pyramida. Vytvářela obrovské elektromagnetické pole a zvuky, jež vibrovaly na různých frekvencích. Její tvar produkoval a koncentroval energii. Spojoval elektrické částice do vlnícího se sloupu, v němž vznikala tachyonová energie. Právě tato energie dokázala „povýšit“ mysl studentů. Sakkára byla nejvyšším egyptským duchovním centrem. Něco jako nejvyšší škola Egypta. A jak je to s Abu Gurab? Nebylo to podobné duchovní centrum s podobnými účinky energií? Zajímavé je, že jsem se nikde nedočetl, že by v této lokalitě byly objeveny nějaké podzemní prostory podobné těm v Sakkáře, což se přímo nabízí.
Podle mé hypotézy vytvářel mohutný obelisk podobné energetické pole. Nikdo však tuto možnost doposud neprozkoumal. A k čemu sloužily kamenné nádrže s otvory?
Domnívám se, že nádrže byly naplněny vodou z popsaného monobloku či oltáře umístěného uprostřed nádvoří. Obelisk vytvářel elektromagnetické pole a monobloky z křemence vytvářely piezoelektrický účinek. Voda ve vaně tak byla nabíjena magnetickou energií. Odtokovými otvory byla odpouštěa zenergetizovaná voda třeba do amfor a postupně se doplňovala. Tyto otvory jsou u všech nádrží umístěny asi 10-15cm od okraje vany. Při odčerpání byla vana vždy naplněna zmagnetizovanou vodou do čtyř pětin, takže při doplnění po vrch a uzavření odtoku nikdy nedošlo k úplnému odčerpání a při promíchání s obyčejnou vodou nikdy nedošlo k energetické ztrátě. Tak mohla být magnetická voda neustále k dispozici třeba k léčení a posílení energetické bilance těla a všech jeho buněk. Jakým způsobem ovšem byla voda doplňována,č se lze jen těžko dohadovat. Je zajímavé, že nebyly nalezeny jen vany z křemence, ale i ze žuly.
Na druhém obrázku je možné spatřit nad nádrží přítokový kamenný žlab. Existoval nějaký systém přítoků a odtoků vody?
Domorodá egyptská tradice učí, že toto místo je jedním z nejstarších obřadních center na světě a je to místo, které bylo ve starověku spojeno s božskými energiemi. Podle mého názoru je mnohem starší, možná o několik tisíc let, něž jak je uváděno. Panovník Niuserre, si spíše chrám i jeho autorství přivlastnil. Není to nic neobvyklého a mnoho faraónů to dělalo podobně, aby zvýraznili svou slávu. Hakim tvrdí, že místo bylo navrženo tak, aby vytvářelo zvýšené duchovní vědomí pomocí vibrací, přenášených prostřednictvím křemene a jiných materiálů.Toto rozšířené povědomí se spojuje s posvátnými energiemi vesmíru známými jako Netery. V zemi Osiris Mehler původní tradice učí, že Netera v nějaké fyzické podobě jednou „přistála“ a objevila se osobně v Abu Ghurab.Důvod bude asi ten, že ono místo je považováno za posvátné po tisíce a tisíce let.Hakim tvrdí, že křemencovou platformou tvůrci vyladili harmonickou rezonanci pomocí zvukových vibrací na zvýšení podvědomí a následně se otevíraly vyšší smysly ke „komunikaci“ a souladu s Neterami.
Křemene a jeho piezoelektrických vlastností bylo využíváno pro další účely. Nešlo jen o sestrojení Hůlek boha Hóra, stejný princip byl použit v mnoha architektonických prvcích staveb k vytváření polí, která ozdravovala, omlazovala a harmonizovala těla lidí a napomáhala k duchovní transformaci.
Považuji egyptskou civilizaci za vysoce duchovní a vyspělou. Její propojení s dávnými pozemskými civilizacemi je dnes již známo a věřím, že přinese mnoho podnětů pro naši budoucnost.
Měli bychom toto dědictví přijmout a poučit se, že mnohé jde dělat i daleko jednodušeji a účelněji, než spoléhat se na zázračné pilulky.
Stanislav Kašpar