Maso – ano či ne?
„Největším nepřítelem pravdy často není lež – úmyslná, účelná a neupřímná – ale mýtus – vytrvalý, přesvědčivý a nerealistický. Příliš často se pevně držíme stereotypů našich předchůdců. Podmiňujeme všechna fakta předhotoveným interpretacím. Užíváme si pohodlí názoru bez nepohodlí myšlení.“
– John F. Kennedy, Yale University, 11.6.1962
Svět je rozdělen v lidské populaci na masožravce a býložravce. Člověk není jedno ani druhé, ale je dnes v podstatě všežravec. Po tisíce generací ho okolnosti v přírodě naučily být všestranným a aby přežil, naučil se jíst v krizových situacích vše, co se sníst dalo a to platí dodnes.
Čím je civilizace vyspělejší, bohatší, vzdělanější a na druhou stranu i duchovnější, tím by logicky měla konzumaci masa omezovat. Ovšem trend současnosti ve vyspělých zemích je spíše opačný. Čím méně duchovna je ukotveno v našem vědomí, tím více je v něm zvířeckosti, je napůl zvíře-člověk. Jak na tom jsme si dosaďte sami. Je známo, čím více je člověk duchovnější, tím méně maso pojídá a postupně ho nakonec jako potravinu zavrhne. Stává se více člověkem. A proč duchovně osvícení lidé maso nejedí, má mnoho důvodů.
Vědecký svět je rozdělen na ty, kteří argumentují, že maso jíst člověk musí, jinak to bude mít neblahé důsledky na jeho vitalitu, vývin a zdravotní stav a tak maso je zřejmě nejkontroverznější potravinou vůbec. Na vhodnost masa pro lidskou výživu není jednoznačný názor. Existuje mnoho lidí, kteří jsou výhradně masožravci, další jedí jen některé druhy masa, nebo pouze některý druh, ať už z etického přesvědčení, náboženského vyznání, zdravotního, nebo dalších důvodů. Obecně se člověk, který nejí žádný druh masa, nazývá vegetarián. A ti tvrdí, že maso jako potravinu vůbec ke svému plně hodnotnému životu nepotřebují a není žádnou nutností. Tak kde je tedy pravda?
První na co bych upozornil k zamyšlení je z pohledu anatomie lidský chrup. Věda tvrdí, že z geneticky evolučního pohledu pocházíme z nějaké vývojové řady opic i když se jakýkoliv spojovací článek nenašel. Jde o pouhou teorii. Když se podíváte na jakýkoliv chrup primátů, charakteristická je morfologie chrupu se dvěma řezáky, vyčnívajícími špičáky, dvěma až čtyřmi třeňovými zuby a třemi stoličkami. Všichni primáti mají v podstatě výrazné špičáky a jinou stavbu stoliček. Jejich chrup spíše odpovídá masožravcům i když jejich strava je spíše rostlinného původů. Žádný z nich neodpovídá lidskému chrupu, který je svou stavbou výhradně býložravý. A to se nemění i když se podíváme miliony let do minulosti.
To že není člověk svým založením a z pohledu genetiky masožravec naznačuje i další myšlenka a v podstatě argument. Trávicí systém. Člověk je nejvyšší druh mezi frugivory, kteří nejsou uzpůsobeni ke konzumaci masa a je v podstatě plodožravec frugivor. tj. tvor, pro jehož trávící soustavu je nejvhodnější živá a vysoce enzymatická strava – především syrové ovoce, syrová nevařená strava, ořechy, semena a není jeho trávící ústrojí uzpůsobeno k tomu, aby bez negativních dopadů jedl některou potravu, která je pro jeho zažívání jen těžko stravitelná jako maso. Tělo může zužitkovat pouze jednoduché aminokyseliny – což jsou ty, které se hojně vyskytují v zelenině a ořechách.
Bílkoviny obsažené v mase musí být nejprve rozloženy (hydrolyzovány) na jednoduché aminokyseliny, aby je tělo mohlo využít, a k tomu je třeba rozsáhlý trávicí proces. Ovoce, zeleninu a ořechy štěpí tělo mnohem jednodušeji, protože jsou to základní aminokyselinové struktury. Bylo dokázáno, že zelenina dodává tělu mnohem více využitelného dusíku než maso. Při štěpení bílkovin vzniká kyselina sírová a fosforečná, obě jsou silně toxické a poškozují tkáně. Bílkoviny spotřebovávají naše elektrolyty, aby přeměnily tyto kyseliny na soli (ionizace), a tím zneutralizovaly jejich škodlivé účinky. Sacharidy a tuky vytvářejí kyselinu mléčnou a octovou, které je rovněž třeba přeměnit na soli, ale ty nejsou škodlivé. Ionizační a alkalizační proces je nezbytný.
Rakovina a jiná onemocnění vyvolaná těžkou acidózou spotřebovávají sodík a další elektrolyty velice rychlým tempem. I z tohoto důvodu bychom měli konzumovat co nejvíce syrového zásaditého ovoce a zeleniny. Cizí bílkoviny z masa, mléčných výrobků, obilí, vajíček apod. dráždí sliznice. Čím více bílkovin z masa, tím více bude zatěžován imunitní systém a tím více možných parazitů v těle. 20 až 40gramů bílkovin denně úplně postačuje, ale většina lidí jich každý den zkonzumuje 150 až 200 gramů.
Říká se, že maso dodává tělu energii. Naopak. Proces rozkladu na aminokyseliny odebírá tělu energii. Jelikož tato energie pochází většinou z adrenalinu, jedná se pouze o energii stimulující, nikoli dynamickou. Zvířata na jatkách, z nichž je vidět a cítit strach před porážkou stimuluje dřeň nadledvin k produkci adrenalinu. To je neurotransmiter přenášející energii nervovou soustavou do tělesných tkání. To způsobuje, že jedlíci živočišných bílkovin mají pocit, že srší energií. Avšak po letech konzumace masa plného adrenalinu nadledviny zeslábnou a zleniví v tvorbě neurotransmiterů. Krevní tlak začne klesat … a v příštích generacích se může dostavit roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc, Addisonovy choroby a jiné neurologické poruchy, zaviněné chronickým nedostatkem neurotransmiterů.
Jak na náš organismus působí pojídání masa?
Bílkoviny jsou dusíkaté sloučeniny s vysokým obsahem fosforu; při nadměrné konzumaci dochází k vyplavování vápníku a dalších elektrolytů z těla. Bílkoviny jsou vysoce kyselinotvorné, tzn. snižují pH v těle (záněty, oslabení a odumírání tkání). U lidí s oslabenými nadledvinami vysokoproteinová strava způsobuje, že játra produkují více cholesterolu, který se ukládá v těle, zejména v cévách, játrech a ledvinách. V játrech a žlučníku se začnou tvořit kameny. Bílkoviny z masa se v těle rozkládají a zapáchají, tzn. ve střevech a tkáních vznikají ložiska toxinů, což je živná půda pro parazity.
Chov zvířat na maso a mléko nás zdevastoval ekonomicky, ekologicky i duchovně. Kvůli pastvinám likvidujeme naše lesy a zeleň, což kromě jiného omezuje pěstování ovoce a zeleniny, zvyšuje množství živočišných toxických vedlejších produktů, zabírá ornou půdu na pěstování obilí (jako krmivo pro dobytek). Vysokoproteinová potrava je pro nás nevhodná, obsahuje nadměrné množství adrenalinu, což u konzumentů vyvolává agresi, hněv a choroby nadledvin. Bylo též prokázáno, že maso způsobuje rakovinu střev a existuje podezření, že způsobuje rakovinu jater a slinivky. Společnosti konzumující maso se vyznačují mnohem kratší délkou života. Například eskymáci se v průměru dožívají asi padesáti let.
Maso není ničím více než mrtvými či odumírajícími buňkami, které živoří v tratolišti sražené zahnívající krve. Zároveň maso stimuluje, dráždí a zaněcuje pohlavní orgány, zejména prostatu, což vede k prostatitidě. Zvířecí maso je plné růstových hormonů, antibiotik, adrenalinu, pesticidů, herbicidů, jaderného odpadu a dalších toxických chemikálii (všechny tyto látky jsou většinou karcinogenní). Rakovina u krav, vepřů a kuřat se dnes objevuje častěji než dříve a lidé jejich maso jedí. Někteří farmáři zašli tak daleko, že nemocné či umírající zvířata porazí a rozemelou a toto „mrtvé a nemocné“ maso potom smíchají s normálním zvířecím krmivem. To má za následek nemoc šílených krav, slintavku a kulhavku. Nevhodná potrava vyvolává i u zvířat acidózu, stejně jako u lidí. Vysokoproteinová potrava snižuje v těle množství manganu, což má za následek křeče, oslabení neurotransmiterů (myastenie, dušnost, srdeční arytmie včetně fibrilace síní atd.), neuromuskulární choroby, Parkinsonovu nemoc a Lou Gehrigovu chorobu. Maso je plné mrtvých krvinek, které obsahují spoustu železa. Je-li přijímáno v nadměrném množství, může se stát toxickým, což platí zejména o okysličeném železu (nepocházejícím z rostlin).
Toxické železo vyvolává v těle celou řadu reakcí: Snížení hladiny chrómu (pomoc při transportu inzulinu do tkání). Snížení hladiny zinku (k tvorbě inzulinu a energie). Poškození jater, slinivky a ledvin. Snížení hladiny vápníku. Zvýšení hladiny sodíku (edémy). Zvýšení hladiny dusíku a fosforu (acidóza). Závratě a křeče (pokles manganu). Konzumace masa zvyšuje krevní tlak v důsledku retence sodíku a tvorby lipidových usazenin. Konzumace tmavého masa může vyvolat rakovinu střev. Maso je jednou z hlavních příčin tvorby zubního kazu.
Pokračování příště